| Diplomatický přepis dopisu | [Schönenberg] unor 9. 59.
Mily priteli Buresi:
Jak jsem vam slibil pracuji ted na vasem Mikesovi, je to znova prekrasna poesie ale musi se clovek do ni nejak dostat, myslim spojit ji s hudbou.[1]
Tak dostanete partituru brzo, ja stale musim pracovat pomalu.[2] Je to torez obsazeni jako ve studankach dve housle, viola a piano ale ovsem smiseny sbor, zensky sbor by na to byl slaby.[3] Tim ovsem nemyslim aby to bylo provedeno se sborem velkym, to ubira na poesii. Nevim s jakym sborem byla Romance?[4]
Ted bych chtel aby to Sopranove Solo v Mikesovi zase zpivala ta dama co zpivala Kralovnicku v Studankach, neni-li to pro ni ovsem vysoko, uvidite.[5] Sbor bude asi znacne tezky a je tam Solo Tenor. Take tam cituji kousek ze studanek[6]. To jsou tedy posledni novinky a muzete uz vziti disposice k Filmu ackoliv provedeni bude zase az pristi rok.[7]
Ted je jedna vec jaksi nevysvetlitelna. A sice ze mimo Studanek nebyl vubec zajem u publikaci cyklu i pres to ze jsem jist ze by se partituty prodavaly jako Studanky. Rovnez zadny zajem o natoceni na desky coz by jiste naslo mnoho ohlasu. Proc?[8] Ani pokus o privatni natoceni treba na pas nebo privatni desku abych aspon sam vedel jak ty vsechny pisme zni[9], pres Radio se mi to nepodarilo chytnout a ostatne to jsou zase jenom Studanky, jez jsou nahrany. Nevim zdali uz jsou na dlouhych diskach?[10] To jsou tedy pro mne zahady. Budeteli mluvit s nekym z Nakladatelstvi[11] reknete jim ze ve Studankach je jeste jedna oskliva chyba v prvnim sole Kralovnicky jez nebyla opravena v druhem vydani tak snad bude v tretim?[12]
Nevim zdali se S mikesem nedostaneme zase do nemile situace, vsak vite.[13]
Nemluvil jste s nekym o tom napadu usnadnit provedeni Legendy s upravou pro piano, (bez tech exotickych nastroju[14]
Jak jste daleko s librettem[15]?
Karel[16] mozna ze se zde objevi. Vas to nelaka?
Mnoho zdravim vas
B. Martinů
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Na kantátě Mikeš z hor, H 375, na text Miloslava Bureše, pracoval Martinů dle svých zápisků i zápisků své ženy od 2. do 13. února 1959 (viz autografní seznam skladeb, CBM, PBM Na 21, seznam skladeb BM Charlotte Martinů, CBM [bez sig.], srov. Halbreich, 2007, s. 444). Kantáta však byla dokončena až v polovině března (Zouhar, 2016, s. XXV, 146).
[2] 20. března 1959 psal rodině v Poličce: „Doufam ze Bures je jeste v Policce, poslal jsem mu kopii Mikse, reknete mu aby mi oznamil ze ji dostal, protoze jsme nesli do města tak to vzal na poslu Chaufer a myslim ze to neposlal recomando, ale i tak to jiste dojde.“ (CBM, PBM Kb 627).
[3] Kantáta Mikeš z hor, H 375, pro smíšený sbor, soprán, tenor, dvoje housle, violu a klavír (viz CBM Ab 107, srov. Halbreich, 2007, s. 446, Zouhar, 2016, s. XY).
[4] Přesný počet interpretů Českého pěveckého sboru, který kantátu premiéroval v roce 1958, nelze s přesností určit.
[5] Jméno sólistky zůstalo Martinů neznámé. Jednalo se o členku Českého pěveckého sboru nebo Kühnova dětského sboru, kterou skladatel znal pouze z nahrávky Otvírání studánek. Její jméno není uvedeno ani v programu, ani v popisu samotné gramofonové desky (Zouhar, 2016, s. XV ). Patrně se jednalo o sopranistku Květu Urbanovou, která premiérovala kantátu Mikeš z hor (Zouhar, 2016, s. XXVI).
[6] Skladatel má na mysli citaci v taktech 287–299, které odkazují na Otvírání studánek (takt 293–305) (Zouhar, 2016, s. XXV).
[7] Podobně jako v předchozím dopise není zřejmé, o jaký film se mělo jednat. Za života skladatele nebyl realizován jiný, než Otvírání studánek A. F. Šulce (CBM, PBM Kb 658).
[8] Partitury kantát Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, Romance z pampelišek, H 364, a Mikeše z hor, H 375, byly vydány v nakladatelství SNKLHU v Praze v roce 1960.
[9] První zvuková nahrávka kantáty Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, byla natočena patrně v květnu 1957 v rámci koncertu Pražského jara. Romance z pampelišek, H 364, byla nahrána poprvé patrně na podzim v roce 1958, Mikeš z hor, H 375, patrně až v roce 1960. Vysílání prvních dvou v Československém rozhlase Martinů zmiňuje ve svých dopisech. Ty však nikdy neslyšel a poprvé se s nimi seznámil v červenci 1959 na Schönenbergu díky M. Burešovi, který je přivezl a přehrál (Bureš, 1959).
[10] Kantáta Otvírání studánek vyšla na dlouhohrajících deskách v Supraphonu v roce 1957, DV 5395 (Zouhar, 2016, s. XVIII).
[11] Myslí zde nakladatelství SNKLHU.
[12] V prvním i druhém vydání je chybně uvedeno v taktu 1193 v sopránovém sóle g1 místo a1, které napsal Martinů v autografu Ab 105 (Zouhar, 2016, s. 133).
[13] Není zřejmé, zdali má na mysli místo premiéry, interprety, přijetí kritikou nebo politické problémy.
[14] O této možnosti se skladatel zmiňuje již v dopise Burešovi ze dne 18. ledna 1959 (CBM, PBM Kb 658). Viz poznámka č. XY.
[15] Nelze přesněji určit, pravděpodobně se jedná o Burešův text s názvem Veselohra (PNP, 396).
[16] Karel Šebánek navštívil Martinů ve Švýcarsku a pobýval zde od 21. srpna do 3. září 1959. Martinů zemřel 28. srpna 1959. Karel Šebánek se 1. září 1959 účastnil skladatelova pohřbu (Brádková, 2010, s. 36–37).
|