[New York] nov. 22. 55.

Drahy Milosi :

Dopis jsem dostal a nejake take prekvapeni o nemz se zminujes jsem vlastne ocekaval[1] ale stejne nevim jak bych se mel rozhodnouti,je to riskantni vylet a zvlaste jak se ted v posledni dobe utvarilo tak to nevypada na sbratreni narodu nebo vypada?[2] Zde jsou totiz,jak asi vis,na tyto historie velmi pozorni a mohlo by se i stati ze bych priste nedostal pas se podivat do Evropy.[3]No zatim to neni tak horke,dosud jsem stejne nic officielne nedostal ale porad mi,co sam o tom myslis.Ja sam jsem ted ve vzduch a predelavam si plany zdali bych eventuelne nemohl vubec ziti v Evrope,treba zase na jihu Francie.[4]To je vse jeste v budoucnosti ale zde mne to moc neinspiruje. Rad bych ti pomohl vice ale prekvapila mne zde ta drahota a co se tyce dostat neco z lidi to out of question[5]. Prachy tu sice bezi jako velka reka ale to je vse na instituce a ne privatne,zkratka tak jako uz mama zkusenost z nasich mladsich let.Z Londyna jsem dosud pres moje urgovani nedostal zadnou zpravu,nevim co se s nimi deje a zdejsi office nevi nic,asi chteji delati drahoty pri nove smlouve.[6] Zkratka se tady peru s kazdym o penize a prestava mne to bavit.Ascap.muj editor a t. d.,rovnez Curtis Institute,neni to zabavne a ztracim s tim jen cas. Na tu knihu z Yale se musim zeptat,nevim jaky je titul a kdo to dal dohromady,ja to necetl,snad Evans????Tak se potesis s Jen­dou[7],jsem zvedav jak shledas Malraux[8],ten se ted dal do hluboke esthetiky. Doma si stezuji ze jsme nepsali je to ostuda,psal jsem jim ze jsme se chuystali porad ale meli malo casu,tak jim tez napis. Ted budou stejne zamestnani s mym narozenim,bude tam Brno de­lat ty Studanky.[9] Chteji je vydat v Praze luxusne ale tez nemam dosud povoleni z Londyna[10]. Ze se ti Pariz libi mne neudivuje ale je to stejne banda. Jsem zde hodne otraveny a k nicemu jsem se dosud nedostal a ani nemam na nic mysl,jen premyslim jak je vsechno pitome. Pis mi sem do hotelu budu zde az do 15 prosince. pak je moje adresa 108 East 60 St. Sadlovi[11] poslu vytah jak jej dostanu, nevim zdali to neposlali do rue Charron?[12] Napis co kste objevili s Jendou on ma jiste mladsi nazory na svet. Mnoho zdravim.

Boh. Martinů

^[1]      Miloš Šafránek patrně skladatele informoval o nových pozváních k ná­vratu do Československa a připravovaném koncertu k jeho 65. na­ro­-
zeninám ve Svazu československých skladatelů.

^[2]      Nepřímo poukazuje na globálně vyhrocené vztahy mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

^[3]      Martinů měl kvůli politické situaci obavy nejen z příjezdu do socia­listického Československa, odkud by jej úřady nemusely pustit zpět do USA, ale také z následného návratu zpět do Spojených států, kde by mohl být považován za sovětského špiona. Navíc jeho americký pas jej neopravňoval k cestě do zemí sovětského bloku, včet­ně Česko­slovenska.

^[4]      Přání skladatele se vyplnilo následujícího roku, kdy po prázdninách strávených ve Francii a Švýcarsku nastupuje na American Academy in Rome a v Evropě pak setrvává až do své smrti 28. srpna 1959.

^[5]      Anglicky „nepřichází v úvahu“.

^[6]      Bohuslav Martinů byl od 1. ledna 1952 do 31. prosince 1955 vázán smlouvou s nakladatelstvím Boosey & Hawkes, které mělo výhradní právo na vydání každé nové skladby (Smlouva s Boosey & Hawkes, NBM, bez signatury).

^[7]      Má na mysli Jana Šafránka (1934–1974), syna Miloše Šafránka a fran­couzské klavíristky Germaine Louisse Leroux (srov. Šafránek, 2006, s. 317 a 320), který přijel do Paříže na návštěvu rodičů ze svých studií v Oxfordu (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).

^[8]      André Georges Malraux (1901–1976), francouzský politik, spiso­vatel a archeolog.

^[9]      Premiéra kantáty Otvírání studánek se však uskutečnila 7. ledna 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženské části smíšeného  sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (srov. Zouhar, 2008, s. 124).

^[10]    Boosey & Hawkes uzavřelo 2. ledna 1956 dohodu se Státním na­kla­datelstvím krásné literatury a hudebního umění, Artia v Praze při vydávání děl B. Martinů (CBM, PBM Kd 15). Na­kla­datelství Artia vydalo partituru na konci roku 1956 v nákladu 1 000 kusů (Zouhar, 2016, s. XIX).

^[11]    Miloš Sádlo (1912–2003), violoncellista a pedagog. V roce 1956 pro­vedl v Helsinkách Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 III.

^[12]    Pařížskou adresu 62, rue Pierre Charron, kde žila teta jeho manželky, skladatel používal často během pobytu ve Francii.