[Paříž] Mandi 30. Juielet 1935.
Drazí přátelé,[1]
vzpomínáme na Vás a přejeme Vám hodně slunce, kterého asi nepostrádáte, my také ne, jsou zde skutečně nemožná vedra a zima, takže jsme chvíli v Pyrenejích a chvíli v Poličce. Děkujeme za lístek.
Zde není nového nic vyjma Decrets-lois[2] a tour de France[3]. Já jsem si dal několik dní volno a zpytoval jsem svědomí a uvolnil jsem si trochu myšlenky „refoulées“[4] Ten můj špatný plán vycházel z docela jiných důvodů než jsem Vám udal než jsem si sám myslel teď to vidím teprve po tom generálním pořádku který jsem si udělal a tak Vás prosim znovu aby Madame na to zapoměla že se s tím koncertem dostala do mých špatných závěrů.[5] Vysvětlím Vám to zde, celý ten coup de tête[6] zde léta měl jiné příčiny. Co se týče legace zůstalo to na tom samém místě jak jste odjel, Min.[7] se asi do zálohy moc nechtělo a p. Monček[8] to asi nechtěl stále urgovat je n’ai pas insisté[9]. Do toho přišlo potom vyřízení z pres. kanceláře a sice 5000 Kč, ale abych to neutratil najednou je to tedy moudře rozděleno na deset měsíců to jest asi 300 franků na měsíc. Psal jsem taky znovu do Prahy nedostal-li bych to najednou, dosud nic nevím. Zahraničí dosud nic nevyřídilo. Zatím mi půjčil peníze Zrzavý[10]. Pro ten Ruský balet jsem to dokončil byla to těžká práce v 33° pod nulou[11] a nevím není li to trochu upocený.[12] Je to nějaká podivná muzika. Novák mi psal, oženil se[13] a co se týče toho místa píše že se to asi potáhne celý rok, budu mít tedy možnost se v Praze sám o to starat. čekají hlavně jak to dopadne s Ostrčilem, a také se s tím ušetří celá gáže za rok což se nesmí podceňovat. Píšou mi z Amsterodamu, že se zajímá Mengelgerg [Mengelberg][14] o provedení mého kvartettu s orchestrem a chtějí mi mimo to udělat komorní večer, žádají abych hrál druhou violu v kvartettu, což ovšem musím odříci.[15] Pro ty komorní koncerty ve Švýcarsku žádají sextett. Také se přitelefonoval čtvrtou rychlostí Pierre Pasquier,[16] kterého jste poplašil se zprávou že existuje trio s orchestrem,[17] ale to je bohužel klavírní. Firkušný psal zdá se že se mu koncert líbí.[18] A jak pak cvičí Madame, ať raději užije co nejvíce procházek a odpočinku.[19]
Teď mi právě telefonoval p. Monček,[20] že tam je pro mne chec od min. Beneše na 5000 Kč. Tak toho užiju tím způsobem že se někam podívám na prázdniny, myslím že toho mám moc zapotřebí, srovnat si to všechno v klidu v hlavě.
Srdečně Vás oba zdravíme a těšíme se na Vás v Paříži.
Váš
B. Martinů
[1] Skladatel oslovuje Miloše Šafránka s jeho ženou Germaine Leroux a jejich synem Janem (1934–1973).
[2] 16. července 1935 předseda vlády Pierre Laval vyhlásil 29 décrets-lois (dekretů/zákonů), soubor deflačních a úsporných opatření, která vyvolala obecný odpor.
[3] 29. ročník cyklistického závodu Tour de France začal 4. července 1935. Závěrečná etapa vedla 28. července z Caen do Paříže a vyhrál ji Belgičan Romaine Maes (1912–1983).
[4] Francouzsky „potlačené“.
[5] Opět zmínka o Koncertu pro klavír č. 2, H 237, a komplikacích s premiérou. Proto chtěl, aby Šafránkova manželka Germaine („Madame“) na to zapomněla.
[6] Francouzsky „nerozvážný kousek“.
[7] Jak upozorňují Jaromír Synek a Gabriela Všetičková, označení „ministr“ skladatel používal pro vyslance Štefana Osuského v Paříži, zatímco skutečným ministrem zahraničí byl v roce 1935 Edvard Beneš (srov. Synek–Všetičková, 2019, s. 142). Z kontextu je zřejmé, že se jednalo o finanční zálohu, kterou dle skladatelova mínění mohl vyplatit vyslanec Osuský.
[8] Štefan Monček, tehdejší tajemník vyslanectví ČSR v Paříži.
[9] Francouzsky „netrval jsem na tom“.
[10] Jan Zrzavý, malíř a přítel manželů Martinů.
[11] Vzhledem k tehdejším vysokým teplotám v Paříži však myslí „nad nulou“ (srov. Šafránek, 1966, s. 183).
[12] Má na mysli balet Paridův soud (Le Jugement de Paris), H 245. Martinů se zmiňuje o baletu i jednání s vedením Ballets Russes opakovaně v korespondenci se Šafránkem (CBM, PBM Kmš 724), rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 161, 166 ad.), Josefu Schieszlovi a dalším adresátům. Šafránek konstatoval, že partitura baletu je nezvěstná (Šafránek, 1966, s. 183), a Halbreich jeho existenci zpochybnil (Halbreich, 2007, s. 222).
[13] Přítel Stanislav Novák se v létě 1935 oženil s Františkou Brandlovou (1898–transport 1942). Martinů psal do Poličky 15. srpna 1935: „Stáňa mi psal z Jugoslavie je tam s chotí, jsem zvědav jak to manželství půjde.“ (CBM, PBM, Kr 164).
[14] Willem Mengelberg (1871–1951), v té době šéfdirigent Concertgebouw Orchestra v Amsterdamu.
[15] Koncert pro smyčcový kvartet a orchestr, H 207.
[16] Violista Pierre Pasquier (1902–1986) provedl mj. coby člen Trio Pasquier v premiéře Smyčcové trio č. 2, H 238, v roce 1935.
[17] Patrně Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H 232.
[18] Další zmínka o Koncertu pro klavír a orchestr č. 2, H 237, který premiéroval Rudolf Firkušný.
[19] Skladatel se patrně domníval, že Germaine Leroux cvičí jeho Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237.
[20] Štefan Monček, tehdejší tajemník československého vyslanectví v Paříži.
Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.